Rubrika: Péče a výcvik,Seriál: Proč mi kůň nerozumí,Komentářů: 0
Říká se, že krok je nejproblematičtějším chodem koně, snadno se pokazí a těžko napravuje. Nejzávažnějším problémem jsou nečistoty kroku (nákrok, plouživý krok, kohoutí krok a mimochod). Na dalším místě nás zajímá pravidelnost, která se dá do jisté míry naučit a prostornost, kterou můžeme podpořit (podrobnější vysvětlení pojmů viz minulý díl). Co ale činí krok dobrým, je energičnost vykračování a dobrá akce. Pokud kůň od přírody nevykračuje energicky a s kmihem, dá se to jen velmi těžko dohnat. Zvýšené pobízení totiž vede spíše ke spěchu a nepravidelnostem, než k pravidelnému, energickému a prostornému kroku. Z výcvikového hlediska platí, že špatný krok se dá jen obtížně a omezeně vylepšit, zatím co dobrý krok je možné velmi snadno a trvale zkazit!
Pobídky v kroku
Tato část bude poněkud kontroverzní, protože se používají dva způsoby, jak koně v kroku pobízet a zastánci obou táborů mají pro své odůvodnění část pravdy. Pokusíme se popsat oba způsoby a vysvětlit, co je na každém z nich dobré, aby si každý mohl udělat na tuto problematiku vlastní názor.
Zopakujme si nejprve význam pobídky holení: holeň působí na stejnostrannou zadní nohu a nutí ji udělat delší krok (ve volnosti) nebo došlápnout více pod sebe (při současném použití poloviční zádrže) a zvýšit tak podsazení. Následuje-li po pobídce zádrž, kroky se neprodlouží, ale budou vznosnější a energičtější (neboli zvýší se akce a kmih), tedy kůň se shromáždí.
Je třeba rozlišit pobídku spíše pasivní, tedy holeň vydržující, kdy netlačíme silou, ale máme holeně přiložené tak, aby je kůň cítil, a pobídku aktivní neboli holeň pobízející, kdy koně jednorázově aktivně stiskneme. Přiježděný kůň by měl být zvyklý na přiloženou holeň, aby ho zesílení tlaku při našem požadavku nepřekvapilo. Ve volném nebo prodlouženém kroku není příliš žádoucí používat aktivní pobídku, kůň by měl kráčet sám pouze s přiloženou holení. Pokud holení pobízíme příliš, spíše než živého kroku můžeme docílit nečistoty a "caplování". Pro podpoření kroku by měl jezdec použít spíše sedovou pomůcku, jak bude ještě popsáno níže. Pouze pokud kůň "spí", je záhodno ho jednorázovou ráznější pobídkou probudit.
Aktivní pobídka (neboli pobízející holeň) má přijít v momentě změny (prodloužení, zkrácení, ohnutí) nebo v případě, že potřebujeme něco v momentálním stavu vylepšit, ať již to je kmih nebo přilnutí. Pouze u shromážděných chodů (sem patří též pracovní krok u mladých koní) je nutné aktivnější pobízení, chceme-li koně udržet v dobrém tempu a pro něj náročném postavení.
Nyní k oběma způsobům pobízení. První možností je pobízet v kroku střídavým stiskem holení v rytmu odpovídajícímu kadenci. Vychází z předpokladu, že pobídka musí přijít přesně v ten správný moment odrazu zadní nohy. Nestane-li se tak, kůň na ni nemá možnost zareagovat a tudíž je neúčinná. Pobízíme-li koně střídavě, jsou pobídky velmi krátké a střídají se podle nohosledu. Tento způsob umožňuje při povolení ruky a snížení koňské hlavy maximální prodloužení rámce a délky kroku. Pokud sedí jezdec na koni pouze s přiloženými holeněmi na jeho bocích, potom vlnění koňského trupu, které vychází z nohosledu, způsobuje, že se kůň pobízí sám, tak jak se z jedné či druhé strany o holeň opírá. V případě volného nebo prodlouženého kroku a vydržující pomůcky holení je tedy toto pobízení podpořené sedem velmi efektivní, problém nastává v případě požadovaného shromáždění, tedy ve vyšších fázích výcviku, kdy se pasivní pomůcky musí změnit na aktivní.
Druhou možností je pobízet v kroku oběma holeněmi současně. Takováto pomůcka trvá déle, aby si ji "uvědomily" obě zadní nohy. Vychází z výše uvedeného předpokladu, že kůň by měl mít tendenci vyhnout se tlaku holeně zrychlením. Kůň po této pobídce má snahu prodloužit krok a zesílit tlak do udidla. Pokud je tento tlak zachycen živou rukou jezdce, která nenechá koně, aby se o udidlo opřel, dostane se tato síla přes jeho záda zpět do holení, kde se tento "koloběh energie" uzavře. (Podrobněji je tento koloběh energie vysvětlen v Úvahách Dr. Rittera.) Kůň místo zrychlení povolí ve vazu a více se podsadí. Tento způsob pobízení má svoje výhody ve shromážděných chodech, protože umožňuje zachovat kmih a akci zadních nohou při zvýšeném přiuzdění nebo lehkým povolením otěží dovolí přechod koně do rychlejšího ruchu bez ztráty přilnutí. Zejména při shromážděném kroku by bylo velmi obtížné přesně načasovat střídavé pomůcky a bleskově je střídat. To, co je výhodné ve shromážděném kroku, stává se však nevýhodné až riskantní v kroku volném resp. prodlouženém, protože silnější oboustranná pobídka může přivést citlivého koně na volné otěži k naklusání.
Přestože jsme věnovali tolik prostoru pobízení holeněmi, ve skutečnosti je v kroku nejdůležitější pomůcka sedová. Znamená to sedět uvolněně, ale pevně v nejhlubším místě sedla, vcítit se do rytmu kroku vláčným pohybem uvolněné pánve a správným přenášením váhy na sedacích kostech stimulovat práci zadních končetin (jedná se o záležitost spíše intuitivní). Rozhodně by se ale při tom neměl jezdec v sedle nijak výrazně kroutit, vrtět, pumpovat tělem apod., protože taková aktivita je nejenže neestetická, ale ani čistotě kroku nijak neprospěje.
Shrneme-li toto možná trochu nepřehledné povídání, pak nám vychází, že není nutné, aby se jezdec snažil o přesně načasované střídavé působení holení. V případě holeně vydržující se o to postará kůň sám rytmickým vlněním trupu, v případě holeně pobízející je pak velmi obtížné správné načasování. Praxe ukazuje, že navykne-li se kůň na působení současné, nemívá potíže s nepochopením.
Příští téma: Nácvik správného kroku
Příbuzné články:
Živý krok s koněm na přilnutí. Postavení nohou i pozorné nastavení uší naznačuje krok s dostatečným kmihem a správným nohosledem. Jezdkyně na koně správně působí hlubokým sedem a přiloženou holení, ale délka třmenů jí již neumožňuje sed s prošlápnutou patou.
Autor: archiv autorů
Shromážděný krok s koněm na otěži (možná za otěží) Přední noha se odlepuje od země poměrně brzo, takže nejspíše bude postavení stejnostranných končetin vytvářet nevýrazné písmeno "V", což napovídá o nedostatku kmihu nebo přílišném shromáždění koně. Postavení uší tohoto koně působí celkově smutným dojmem.